Certifikace EN ISO 16890

Electronic Expansion (dodavatel Bezpečného vzduchu) je prvním evropským výrobcem, který získal certifikaci UNI EN ISO 16890 na aktivní elektrostatické filtry.

Zavedení nového globálního standardu UNI EN ISO 16890, který klasifikuje vzduchové filtry na základě jejich schopnosti zachytit rozptýlené částice prachu (PM10, PM2,5 a PM1), způsobuje revoluci v oblasti filtrace vzduchu. Nahrazuje předchozí a zastaralý standard EN 779:2012 (F7, F8, F9), proti prachové vzduchové filtry pro obecné větrání.

Vlastnosti normy EN ISO 16890

Nahrazuje existující standard starší více než 20 let.
Účinnost se vztahuje na velikost částic jemného prachu.
Klasifikace filtračního prvku ve skupině ePMx je založena na minimální hodnotě účinnosti.
Nový postup pro elektrostatické nabíjení celého filtru.
Dva různé aerosoly pro test: DEHS a KCL.

Výhody normy EN ISO 16890

Filtry budou vhodnější pro reálné podmínky požadovaného použití.
Snazší korelace s mezinárodními organizacemi jako WHO díky stejné nomenklatuře.
Možnost inženýrského výpočtu filtračního systému.
Zlepšení kvality vnitřního vzduchu.
Norma bude platná celosvětově.

Rozdíly mezi standardy

Hlavní rozdíl mezi předchozím standardem EN 779 a novým EN ISO 16890 spočívá v klasifikačním systému účinnosti filtrů HVAC. Pro zařazení do třídy PM1, PM2,5 nebo jiných tříd PM musí filtr prokázat minimální účinnost 50 % ve srovnání s danou třídou. S touto normou může mít filtr až čtyři třídy účinnosti, pokud dosáhne minimálně 50 % účinnosti v třídě PM.

Vědecký pohled

Lékařská vědecká komunita také uznává problém mikročástic a věnuje zvláštní pozornost PM1, která je považována za nejnebezpečnější frakci PM pro lidské zdraví. Tento nový standard tedy povede ke zlepšení kvality vnitřního vzduchu pro zdraví a pohodu lidí a výrobních procesů.

Díky svým vlastnostem nabízejí aktivní elektrostatické filtry velmi nízké tlakové ztráty, které jsou konstantní během normálního provozu. Po dosažení maximálního stupně znečištění lze elektrostatický filtr udržovat mytím speciálním detergentem, který jej regeneruje a zajišťuje jeho normální funkčnost.

Aktivní elektrostatický filtr je vysoce přesný filtr složený z ušlechtilých materiálů a není určen k jednorázovému použití. Návratnost počátečních investic je zaručena během několika měsíců díky:

nižší spotřebě energie při zachování vysoké kvality vnitřního vzduchu;
nižším nákladům na údržbu;
žádným nákladům na výměnu filtru.

Řada filtrů FE SYSTEM generuje úsporu energie až 30 %. Spolehlivost a výkon filtrů Bezpečného vzduchu zajišťují nízké provozní náklady po celou dobu životnosti zařízení.

Nahrazený standard

Evropská norma EN 779:2012 nazvaná “Vzduchové filtry pro obecné větrání” představuje relevantní legislativu pro testování a klasifikaci filtrů používaných v obecném větrání a způsob testování pro měření výkonu filtru. Tato evropská norma se týká filtrů pro čištění vzduchu, jejichž počáteční účinnost je menší než 98 % hodnocená na znečišťujících částicích o velikosti 0,4 µm.

Metodologie popsaná v normě je založena na laboratorním testovacím postupu s cílem dosáhnout reprodukovatelných a srovnatelných výsledků. Filtry jsou testovány s testovacím objemovým průtokem mezi 0,24 m³/s (850 m³/h) a 1,5 m³/s (5400 m³/h). Hlavní výsledky testu jsou:

Gravimetrická účinnost zadržení;
Účinnost na částice o velikosti 0,4 µm;
Tlakové ztráty;
Kapacita zadržování prachu.

Nejvýznamnější změna spojená s touto evropskou normou, která byla v Itálii přijata v červnu 2012, se týká zavedení minimální účinnosti pro jemné filtry (F7, F8 a F9) a přejmenování tříd jemných filtrů F5 a F6 na “Střední”, tj. M5 a M6. Zavedení těchto minimálních účinností představuje milník v průmyslu filtrů, protože zvyšuje standardy kvality a zlepšuje péči o lidské zdraví.

Evropská norma EN 1822:2012 je referenční normou pro vzduchové filtry s vysokou a velmi vysokou účinností a s ultra nízkou penetrací (EPA, HEPA a ULPA). Tato norma stanovuje postup pro určení účinnosti filtrů pomocí metody kvantitativního odhadu znečišťujících částic zbývajících po ošetření kapalným aerosolem. Tímto způsobem je možné získat klasifikaci filtrů normalizovaným způsobem, což usnadňuje evropské obchodní výměny.

Metodologie popsaná v normě EN 1822 umožňuje:

Ocenit účinnost filtrů, počítání částic zadržených filtrem a velikost, při které je účinnost filtru minimální. Tato velikost je známá jako velikost částic s nejvyšší penetrací (MPPS);
Zkontrolovat úniky filtru, místní i celkové.

Ve srovnání s předchozím standardem zveřejněným v roce 1998 byly třídy účinnosti H10, H11 a H12 přejmenovány na E10, E11 a E12. Po přijetí této normy jsou absolutní filtry klasifikovány následovně:

EPA 10 – EPA 12: Filtry pro vzduch s účinností částic
HEPA 13 – HEPA 14: Filtry pro vzduch s vysokou účinností částic
ULPA 15 – ULPA 17: Filtry pro vzduch s ultra nízkou penetrací

Technická národní norma UNI 11254:2007 nazvaná „Aktivní elektrostatické vzduchové filtry pro všeobecné větrání – Definice účinnosti filtrace“ se týká vzduchových filtrů určených pro obecné větrání, které fungují pomocí jednoho nebo více elektrostatických polí aktivně aplikovaných pomocí generátoru.

Obsah této normy zahrnuje:

Klasifikace filtru podle hodnocení průměrné účinnosti na částice o průměru 0,4 µm;
Kompletní popis testovacího okruhu, testovací metody a postupů pro kvalifikaci.